Má milá: sociální fobie.

Družní a vysmátí suverénní dobří braši extrovertního typu, odstupte.. Dále od hradu..! Dále..!

Pamatuju si dobře časy, kdy jsem nebyl schopen se donutit dojít si do samoobsluhy koupit housku. Těch pohledů.. A ta hrůza, že bych tam snad mohl potkat někoho, kdo by se mnou chtěl navazovat družný rozhovor. Věděl jsem a vím přesně, jak to probíhá - postupně se jeho bujarost vytrácí, protože nepřichází očekávaná odezva a příště už se mně (zaplaťpánbu) raději vyhne. Vážně nerad ty lidi zklamávám, nečiní mi dobře nenaplňovat jejich očekávání.. Nakupovat jsem se už trochu naučil (jinak to nešlo..), ale některé věci se nechtěj měnit, mrchy.. A to si můžete tisíckrát a jednou rozumově zdůvodňovat, že přece nemáte žádný důvod k tomu, aby.. Že vypadáte celkem k světu, nejste úplně blbej, umíte některý věci snad i docela dobře,... Nemáte důvod. Je to jaksi bezdůvodné.. Kolikrát já se přemlouval, že teď už budu jinej..vysmátější, přirozenější, družnější..jako oni. A jestli ne, budu na sebe zlej! Nepodařilo se, nejde TOMU poručit. A vím dobře, co se vám, kteří nad tím kroutíte těma vašema hlavama, v nich přibližně honí. Asi si myslíte něco podobnýho jako o těch s tím dnes tak módním 'únavovým syndromem' (mimochodem..ten začínám mít taky..;-) ), že? 'Lenoši jsou to, prostě.. Práce jim nevoní! Jakejpak únavovej syndrom?!!? Bejvalo snad něco takovýho dřív?!!?' Jo, dřív.. To vám nebejvávalo věcí.. ('Pravděpodobně před třicetitisíci lety měli daleko méně osvěty. Měli však daleko lepší představu, co je svět. Potom je hovno do osvět..') Když jsem se stěhoval do svého nejnovějšího působiště a přišla na to řeč na cyklistických závodech, byli dva z přítomních, tam bydlících, potěšeni. Že prej je to skvělý, že prej se užije, dáme řeč a tak.. No, dali jsme, dali.. Asi dvakrát. Od té doby mám hrůzu, že se ukážou v hospodě a já budu nucen předstírat potěšení, družnost. Nějak to drhne, nebo co.. Něco vyřizovat na úřadech? Hrůza.. Jít se někam 'ucházet o zaměstnání'? Hrůza.. Nebo se snad dokonce jít pobavit do společnosti? Šílenství... To mě onehdá dostala číšnice v hospodě, když se mě byla otázala, proč že já vlastně nejsem dneska na tom plese..? Ještě dnes se tomu uculuju (to zvládám..).. A aby toho snad nebylo málo (a ono je toho celkem dost..), mám poslední dobou neodbytný dojem, že se celá věc nějak zhoršuje, že už mám opět problém i s tím, dojít si koupit tu pitomou housku.. Co jsem komu do hajzlu udělal?!!? Jako bych to měl napsaný na čele: Jsem divnej.