Pozitivní článek plný nakažlivého optimismu.

(Text, jakkoliv rozsahem nevelký, o to větší svým poselstvím, duchovním přesahem..)

Hned úvodem je třeba zdůraznit, že každý z nás by měl začít především u sebe. Svalování viny a odpovědnosti na ty druhé je jistě pohodlnější. Není však mnohem poctivější podívat se pravdě tak nějak zpříma do očí, přiznat sám sobě, že i já nesu za vše svůj díl odpovědnosti a položit si otázku: 'Co dál?'. Jistě - život není jednoduchý. Každý z nás se bezpočtukrát ocitl ve zdánlivě beznadějné situaci, kdy již neviděl ono pověstné světýlko na konci tunelu a kdy snad dokonce pochyboval o samotném smyslu života. Tak to ne, přátelé! Život má a vždy bude mít veliký smysl a stojí za to ho žít! Zapomínáme někdy, že žijeme pouze jednou.. Ano: člověk se rodí a umírá. Je ovšem potřeba úsečku mezi těmito dvěma body naplnit něčím, co zde na tomto světě přetrvá, až naše fyzické bytí pomine, něčím, v čem zde budeme přítomni i nadále, navzdory svému zdánlivému zániku. Je třeba si uvědomit, kdo jsme a kam směřujeme. Stejně tak je třeba oddělit zrno od plev a ukázat prstem na ty jedince, kteří nikam směřovat ani nechtějí, kteří se pouze utápějí ve svých jalových úvahách. Tyto zápecníky a zoufalce ponechme jejich planému zadumání. Jen ať si dál a do nekonečna lámají své nešťastné hlavy otázkami typu 'K čemu jsou vlastně na světě jeleni?', my ostatní však pojďme dál.. Zapomínáme někdy, že je to práce, ona velká čarodějka, která nás odvádí od chmurných myšlenek, která, jak praví klasik, doslova šlechtí. Všichni máme tu možnost se zapojit a přiložit ruku k dílu. Ten, kdo se práci vyhýbá, nikdy nezakusí onen slastný pocit opojení z upečeného chleba, postavené zdi, či vykopané jámy a bude si raději nadále zoufat nad tím, jak prý pro něho 'žádná práce není'.. Práce je všude dost a dost a kdo pracovat chce, ten si práci vždycky tak nějak najde.. Je zkrátka třeba ponechat skutky a činy, aby tyto za nás hovořily..slova jsou jen slova. Nevymlouvej se, pracuj! Protože nakonec: všichni jíme z jednoho talíře. Popadněte svou milou, zatočte se s ní v kole a 'ten lidský psinec bude opět krásný'.. A máte-li snad právě trable se svou láskou, buďte to Vy, kdo první přijde a napřáhne svou pravici k smíru. Staly se chyby, jistě.. Ale kdo z nás je dokonalý? Dokonalost je ideál, naše nedokonalost však realita. A právě v této realitě, nikoliv někde v oblacích, žijeme svůj život. Udělejme tedy maximum, abychom ho opravdu žili a ne jen přežili, tak, jak tomu mnohdy bývá.. Děkuji za pozornost.