Velvyslanci co děláte? Aj mate husle, na ně hráte, aj mate husle, na ně hráte.. No jo, ale co děláte potom?
Kráčím si takhle jednou tichou uličkou v Praze, když tu náhle vytrhne mě z mého zadumání libý zvuk houslí. I rozhlédnul jsem se a zjistil, že tóny vycházejí z nádherné vily, která je označena cedulkou s nápisem 'Velvyslanectví...'. Tuším, že šlo o Lotyšsko, Litvu, nebo tak něco.. Napadlo mě, že to snad hraje sám pan velvyslanec a zaposlouchal se. Hrál opravdu dobře, bylo znát, že cvičí pravidelně. Pak mě napadlo, co asi tak bude pan velvyslanec dělat, až dohraje. A taky mě napadlo: Co dělal předtím? Spolu s těmito otázkami mě vzápětí bohužel napadla i možná a pravděpodobná odpověď. Byla strašlivá. Zněla totiž tak, že pan velvyslanec třeba ani nic moc jiného nedělal a dělat už nebude... Mé podezření se změnilo v jistotu, když byly nedávno v nakladatelství 'Moje teta-tvoje teta' (dříve 'Naše vojsko') vydány zápisky jednoho českého (situace bude napříč mezinárodním spektrem dosti podobná) velvyslance. Tyto zápisky byly nalezeny zašité ve velvyslancově saku krátce poté, co se tento 9.3. tohoto roku zadusil lanýži na jednom z rautů. Vyšly pod názvem 'Byl jsem v žitě' a jejich součástí je i přepis telefonického rozhovoru mezi dvěma našimi velvyslanci, vhodně dokreslující poměry panující v nejvyšších kruzích. Posuďte sami: M.: 'Nazdar draku, tak jak žiješ?Ještě fidláš na husličky?' T.: 'No jo, vole - co jinýho. A co pořád děláš ty? Taky se tak nudíš? Jo tebe vlastně drží ten tenis, viď?' M.: 'Ale už mě to celkem pustilo, teď zkouším golf. Co taky porád dělat - znáš to..' T.: 'No jo..vopruz. Někdy mám pocit, že mi z toho hrábne.' M.: 'Mi povidej. Já už uvažoval i vo tom, že z toho uteču a všechno věnuju na ty jejich dobročinný účely, nebo jak tomu říkaj.' T.: 'Neblbni..to myslíš vážně? Všechno, jako že všechno? I z toho posledního záseku v Praze? Ty vole, to by bylo kostelů..'(smích) M.: 'Dělám s prdel, draku. Z boje se přece neutíká.'(smích) T.: 'No proto! Se mi ulevilo. Víš co by za to jinej dal, dostat se mezi nás? To máš jako s prvoligovejma trenérama-taky mezi sebe nikoho nepustěj, jen si prohazujou kluby.(smích) A ještě by se v tom moh někdo začít vrtat. Se stejně divim, že nikoho doteď nenapadlo vybrat týpka, vzít do ruky kalkulačku, použít matiku základní školy a jet: Takže vy berete tolik a tolik a pořídil jste si tohle všechno? Něco tu nehraje..' M.: Hele vono by je to i napadlo, ale naštěstí to je ještě porád pod kontrolou. Cajti, soudci, státní zástupci hrajou s náma..vždyť to víš stejně dobře jako já.' T.: 'Jinak by to taky nešlo.(smích) Ale co říkáš tomu D(nesrozumitelné)ovi? To už kapánek přepísk, nemyslíš? Člověk by měl znát meze. Poslouchej, nepracovali vy jste vlastně spolu?' M.: 'Cože? Ztrácíš se mi. Neslyším. Asi není signál.. Cože?'(hovor ukončen) A nyní krátký úryvek ze samotných páně velvyslancových zápisků: 22.1.: Zase ta příšerná nuda. Copak to nikdy neskončí?!!? Celý den jsem hrál ze zoufalství na housle. Když jsem s velvyslancováním začínal, uměl jsem trochu zahrát jen 'Ovčáci-čtveráci', dnes už zvládám bravurně i ta nejtěžší díla věhlasných mistrů. Ale za jakou cenu? Napadlo mě dokonce, jestli by ono nebylo lepší pracovat. Myšlenky všelijaké, odcházím na raut. 27.2.: Vypjatý den, píšu z posledních sil. Dnes jsem se k houslím dostal jen na dvě hodiny dopoledne a na čtyři odpoledne. Celou jednu hodinu kolem poledního jsem strávil na letišti čekáním na nějakou delegaci. A ten vítr..celého mě to pocuchalo. Nekonečné potřásání rukama, ani ty housle jsem pak skoro neudržel. Totální vyčerpání. Spát, spát, spát.. 3.3.: Jsem na dně. Má všechno to pachtění vůbec nějaký smysl? Pro těch pár falešnejch zlaťáků? Včera na rautu mě napadlo, že odejdu do kláštera, kde se budu několikrát denně sešvihávat bičíkem a oddávat se modlitbám. Ale dovolili by mi tam housle? Nakonec jsem si to rozmyslel.. 7.3.: Ten idiot D.! Byl vždycky hladovej, ale tohle vážně přehnal. To mu nemohlo stačit pár milionů, jako nám všem? Kde to jsme? Nakonec nás pozavíraj všechny! Hlavně nepanikařit, přece je všechno podchycený, mělo by to být v klidu. Ale ještě pár podobných volů a stačí nějakej aktivista s těma jejich ideálama a bude nám horko.. Jdu hrát. 9.3.: Dnes hezký den, hrál jsem na housle. A těším se na večerní raut - má tam být i Ž(nečitelné)ťák. Ten snad velvyslancoval už všude. Ale sranda s ním je, to se musí nechat. Když tu byl posledně, nasmáli jsme se až hanba.. Jak třeba vykládal, že se měl sejít s jedním agentem, který měl hrozný strach z toho, aby je nikdo vyhmátnul. Navrhnul mu prý žertem, že jako poznávací znamení bude mít kolem krku pneumatiku a on ať drží v ruce bazuchu.. Vzpomínám si taky, jak nadhazoval, abysme založili velvyslanecké odbory. Kdo prý má s tou almužnou vyjít.. No srandy kopec. To zase bude. A mají tam mít i lanýže, ty já můžu. Musím se jich pořádně nafutrovat...
