Divných lidí je stále víc a víc, ať postarší, či mladí, jsem z nich vedle, dá se říct..
Jsou mezi námi. Je jich většina. Správněji by tedy mělo být: jsme mezi nimi.
V hypermarketech se nepochopitelným způsobem se svými košíky motají a brání ostatním ve svobodném pohybu. V supermarketech to samé.. Když na silnici mění divní lidé směr své nevypočitatelné jízdy, zaznamená to mnohem větší počet řidičů, než by bylo nutné - zpomalí tak, že téměř zastaví a do své odbočky si najíždějí významným obloukem. Užívají si to a nimi všichni kolem. Divní lidé si kupují pravidelně Blesk a čtou ho, zatímco jiní divní lidé čtou Odyssea (Ulysses) v originále. Nikdy nic neukradli a neukradnou. Také si nikdy neoblíbí Divadlo Járy Cimrmana a nad tím, že se to někomu líbit může, kroutí užasle a půvabně hlavou, řkouc: Co na tom viděj? To nechápu..', nebo tak něco..
Divným lidem nechutná bramborák, ani nádivka. Nikdy také nejedí maso a mají pro toto své počínání rozličné úsměvné, krkolomné (a divné) argumenty. Zásadně rovněž nepožívají alkoholické nápoje v domnění, že si tímto extremismem snad prodlouží svůj divný život. Výborně spí. Usnou kdekoliv a to bez prášku. Když je opustí žena, nebo jsou vyhozeni z práce, nepropadají (tak, jako každý normální a slušný člověk) beznaději a alkoholu, ale domnívají se, že je to něco jako výzva a hodlají se s tím 'nějak poprat', případně 'popasovat', nebo co..
Divní lidé se za všech okolností vytrvale usmívají, přestože není vůbec čemu a myslí si o nás, kteří to neděláme, že jsme divní. Oblíbili si moudro 'Co tě nezabije, to tě posílí', které používají několikrát za den a to nejčastěji v kombinaci s 'Já vždycky říkám...'. Nepohrdnou ani takovým 'Všechno zlé je k něčemu dobré', neustále se z něčeho radují a přestože jim už vymřelo skoro celé příbuzenstvo, nechystají se s tím přestat. Často nosí knír a neotřesitelně věří tomu, že jim sluší. Divní lidé se zhusta jmenují Alena (to je ovšem tutovka), Libor, David, Elvíra, případně Marek, často však používají i jména jiná.
Extremně divní (a stejně tak podezřelí) lidé mají nádhernou manželku, šikovný a krásný děti, stíhají jezdit několikrát ročně na hory i k moři a u toho dělat kariéru, podnikat. Nikdy nezkrachují, vlastní rozsáhlou sbírku archivních vín a aby toho nebylo dost, hrají lépe než já kulečník. To je nehorázné! Těmto syčákům by se patřilo nějak srazit hřebínek. A co myslíte? Tito lidé nebudou mít nikdy infarkt, ani dopravní nehodu, naopak zemřou v pravý čas a v požehnaném věku, obklopeni blízkými a budou láskyplně oplakáváni..
Namísto toho, aby se věnovali čemukoliv smysluplnějšímu, píší divní lidé postradatelné články na svůj zbytečný blog, aby je jiní divní lidé četli, jakkoliv by si měli raději přečíst cokoliv kvalitnějšího. Ti nejdivnější pak pod všemi těmi divnými články vedou diskuse a se svými divnými příspěvky jsou nadmíru spokojeni...